Tapety na plochu a něco navíc

Datum poslední aktualizace: 15. Srpna 2011

Lakované dřevěné podlahy

Renovace lakované dřevěné podlahy

I ten nejkvalitnější povrch se časem prošlape a poškodí. Chceme-li mít podlahu opět "jako novou", věnujeme jí zhruba každých deset let zásadní regenerační kúru. Tato regenerační kúra se skládá ze dvou kroků: jde o přebroušení a přelakování jejího povrchu.

Ani jeden z výše zmíněných kroků nesmíme podcenit. Pokud nebude podlaha dokonale hladká, nepomůže jí ani ten nejkvalitnější lak. Naopak, pokud zvolíme nevhodný lak, dokonale vybroušená podlaha se mine účinkem.

Broušení podlahy.
Přebroušením se zbavíme nečistot i škrábanců vzniklých letitým používáním. Musíme však počítat s tím, že s každým broušením s lakem odchází i část dřevěné vrstvy. Toto nebezpečí straší spíše majitele parket, kde je dřevěná vrstva slabší než u dřevěných masivních podlah. Broušení podlahy provádíme v několika fázích. Nejprve brousíme nahrubo, použijeme smirek o zrnitosti 24 – 40. Tím se odstraní špína a starý lak. Střední broušení provádíme smirkem o zrnitosti 50 – 80. To odstraní stopy zanechané hrubým broušením. Díky jemnému broušení (zrnitost 100 a více) dosáhneme hladkého povrchu. Velmi jemným broušením se odstraní zdvižená vlákna dřeva. Pro broušení používáme brusky na podlahy. Části u kraje a ostatní těžko přístupná místa se brousí bruskou na okraje nebo vibrační bruskou.

Tipy jak na to:
• před jemným broušením vytmelíme trhliny a spáry
• prach vzniklý při broušení vždy důkladně odstraníme
• pozor: vynecháme-li střední broušení a přistoupíme přímo k jemnému, může se stát, že na podlaze zůstanou rýhy.

Lakování podlahy.
Podmínkou dobrého výsledku je kvalitní základní lak. Nanáší se v jedné vrstvě válečkem, štětcem nebo lehkým aplikátorem. Pokud chceme docílit tmavšího vzhledu podlahy, dřevo před nanesením základního laku namoříme. Vrchní lak nanášíme podle potřeby v jedné, dvou nebo až třech vrstvách, podle toho, jak je dané místo namáháno. Mezi jednotlivými vrstvami laku povrch vždy jemně přebrousíme. Místnost můžeme začít používat po osmi hodinách od posledního nátěru. Nábytek můžeme nastěhovat zhruba za jeden den. Záleží však na specifických vlastnostech použitého laku. Čím déle bude lak schnout, tím lépe.

Tipy jak na to:
• odstraníme všechen prach z místnosti i z našeho oděvu,
• lakujeme ve směru od světla,
• před nanesením další vrstvy necháme lak dokonale proschnout,
• provětrání místnosti zkracuje dobu schnutí laku.

Péče o lakovanou podlahu.
Lakované povrchy je vhodné ošetřit speciálním parketovým přípravkem, tzv. polišem. Poliš vytvoří na povrchu podlahy film, který zabraňuje pronikání vlhkosti do spojů a dlouhodobě chrání lak před poškrábáním a opotřebením. Na vyčištěnou podlahu se nanáší v tenké vrstvě mopem nebo hadrem. Tento přípravek aplikujeme minimálně jednou za rok. Před následným nanesením odstraníme starý poliš odstraňovačem, tzv. removerem, podlahu umyjeme a utřeme dosucha.

Péče o dřevěnou podlahu a typy povrchové úpravy

Dřevěná podlaha nám bude sloužit k naší spokojenosti, pokud jí poskytneme náležitou péči a vytvoříme jí vhodné podmínky. Kromě toho, jaké prostředí je pro dřevo ideální, si povíme něco i o tom, jak se o podlahu průběžně starat. Přiblížíme si také základní typy povrchové úpravy: lakování a voskování.

Dřevěné podlahy se chrání dvěma základními způsoby: lakováním a voskováním či olejováním. Každá z uvedených úprav má své klady i zápory.

Lakování podlahy.
Lakování je nejpoužívanější povrchovou úpravou dřevěných podlah. Lak můžeme zvolit s lesklým, polomatným nebo matným povrchem. Důležité je však především vybrat lak kvalitní, protože odolnost a životnost podlahy je z velké části závislá právě na druhu použitého laku. Lak musí být dostatečně tvrdý, aby podlahu chránil proti poškrábání, prošlapání, ale také elastický, aby odolal rozměrovým změnám dřeva, které způsobují změny klimatických podmínek. Výhodou lakovaných podlah je jejich snadná údržba a odolnost vůči mechanickému poškození. Nevýhodu spatřují někteří v tom, že lakovaný povrch brání charakteristickému vnímání dřeva, a to jak na dotek, tak čichem. Kvalitní velkoplošné parkety již bývají nalakovány z výroby. Má to své výhody - šetří to čas a nemusíme dbát na vytvoření dokonalých podmínek pro zaschnutí laku (dodržení technologie, promíchání chemikálií, zajištění bezprašného prostředí či doby schnutí). Tradiční masivní dřevěné podlahy jsou dodávány většinou bez povrchové úpravy a lakují se až po položení a následném přebroušení podlahy. V porovnání s parketami však mají delší životnost. Odborníci udávají, že životnost velkoplošných dřevěných parket může být při správné péči více než šedesát let. Životnost masivní dřevěné podlahy se blíží k životnosti samotného domu.

Voskovaní a olejovaní podlahy.
Při voskování je dřevo napuštěno tekutým voskem na bázi včelího vosku, při olejování zase přírodním olejem. Tyto látky se vsáknou hluboko do dřeva a vyplní v něm póry. Tím je dřevěný povrch chráněn proti vlhkosti, a také se snáze uklízí. Dřevo působí, jako by bylo do hladka obroušené. Vosk i olej na povrchu utváří pouze jemný film, nikoli vrstvu jako při lakování, která může při nesprávném použití praskat a loupat se. Výhodou voskování je zachování přírodního vzhledu, vůně i struktury. Pokud se podlaha poškodí pouze na malém místě, stačí přebrousit a přeolejovat pouze tuto postiženou plochu. Nevýhodou je, že se tady podlaha snáze ušpiní a složitěji se udržuje. Minimálně jednou ročně si zaslouží překartáčovat a znovu naimpregnovat a přeleštit.

Aby si dřevěná podlaha zachovala co nejdéle svůj půvab, dbáme následujících pravidel:
• relativní vzdušná vlhkost 55 – 65%,
• teplota 18 – 23° C,
• prach odstraňujeme nasucho (vysáváním, zametáním),
• občas podlahu vytřeme vlhkým hadrem,
• nenecháváme na podlaze nečistoty (kamínky), při chůzi se může poškrábat,
• riziko poškrábání omezíme umístěním rohoží a koberečků,
• pozor na hluboké rýhy, ty se ve dřevě nemusí ztratit ani po přebroušení a přetmelení,
• používáme neutrální čistící prostředky na bázi mýdla (pH 5 – 6),
• nepoužíváme vodu, agresivní čistící prostředky (saponáty). Ty rozkládají a vyplavují lepidlo ze spojů, spárami se dostává nebezpečná vlhkost pod podlahu,
• pokud je nášlapná vrstva podlahy z měkkého dřeva, nestavíme na ni nábytek na kovových nožkách, na nohy nábytku používejme filcové náplasti,
• působením UV záření z denního světla mění dřevěná podlaha barvu. Nejmarkantnější rozdíly jsou viditelné bezprostředně po montáži podlahy. Později se tento proces zpomaluje. Nedoporučuje se přikrývat novou dřevěnou podlahu kobercem, nebo pohyblivým nábytkem. Barevné rozdíly se pak však opět do roku vyrovnají.
1  
2  
 
Datum poslední aktualizace: 15. Srpna 2011