Tapety na plochu a něco navíc

Datum poslední aktualizace: 15. Srpna 2011

Afrodisiaka VI.

V tomto článku se přesvědčíte, že některé druhy koření mají také působení jako afrodisiakum.

Skořicový likér

40 g skořicové kůry, 30 g vanilky a 20 g kořene bolševníku obecného rozřežeme nebo rozsekáme na kousky a dáme do litru 40% čistého alkoholu (dá se použít i vodka). Uzavřeme a necháme stát 2-3 týdny. Občas protřepeme. Pak přecedíme, přefiltrujeme a dáme do čisté láhve. Užíváme 1krát denně likérovou odlivku, po jídle.

UPOZORNĚNÍ: Pokud se rozhodnete si kořen bolševníku nasbírat, je nezbytné si přečíst bezpečnostní pokyny k jeho sběru. Jsou ve článku o bolševníku obecném (najdete tam i další recept).

Bolševník obecný
Bolševník je zajímavá rostlina nejen podle jména. I když se dnes pokládá za zastaralou, přesto má některá použití i dnes, např. proti lupénce, epilepsii nebo jako afrodisiakum.

1. Bolševník obecný je nejstatnější domácí okoličnatou rostlinou. Často se mu říkávalo „medvědí pazneht", zřejmě dle synonymního názvu Sphondylium branca ursina. Jde o vytrvalou, velmi statnou, srstnatou bylinu, s lodyhou dutou, rozbrázděnou a dorůstající výš­ky až dvou metrů. Listy jsou většinou jednoduše jedno až trojjařmě lichozpeřené nebo peřenodílné. Okolíky jsou velké a bohaté, obal zpravidla chybí, ale obalíčky jsou mnoholistenné. Bílé, až nažloutlé květy jsou velmi nápadné; plody jsou vejčité dvounažky, zploštělé a obroubené křídlatým okrajem.

2. Roste hojně na lukách a v křovištích. Pozor na možnou záměnu se zavlečeným, ještě statnějším bolševníkem velkolepým (Heracle­um giganteum Horn. syn. Heracleum montegazzianum Somm. et. Lev.), postrachem západních Cech, který dorůstá výšky až tří met­rů.

3. Předmětem sběru je nať, někdy i kořen (Herba et radix brancae sphondylii). Sběr musí být prováděn obezřetně, v oděvu dokonale kryjícím tělo a v rukavicích. Nat bolševníku velkolepého je ze sbě­ru vyloučena. Z rostliny při poraněni vytéká šťáva, která do 24 ho­din vyvolá na kůži pálící a svědivé, temně červenohnědě zanícené plochy, na kterých vznikají vesikuly až bulky s lehce zkalenou te­kutinou. Ne náhodou je účinek byliny, zvláště bolševníku velkole­pého, přirovnáván k účinku bojového plynu yperitu. Po kontamina­ci většinou dlouho přetrvává výrazná pigmentace postižených ploch. Sluneční záření dodá vzniku těžkých kožních afekcí prudkost a často v této souvislosti hovoříme o těžkých fytoheliodermatitidách. Suše­ním se řada účinných látek rozkládá, takže vegetabilní droga již zdaleka nedosahuje nepříjemných účinků čerstvé byliny.

4. V celé rostlině jsou přítomny furanokumariny - bergapten, pim­pinellin, sphondin a další, v bolševníku velkolepém byl nalezen i psoralen. V nati je obsažen heraclein, který působí jako palčivá substance, silice obsahující octany, étery a alkoholy. Hlavní obsa­hovou látkou je oktanol - bolševníkový olej s hexyllbutyrátem, ky­selinami kaprinovou a laurinovou a dalšími látkami. Toxické jsou zejména nezralé plody, které obsahují silice a další toxické látky (arginin, glutamin apod.).

5. Drogu dnes víceméně pokládáme za obsolentní neboli zastaralou. Používala se především při zácpě jako mohutně působící projímavý prostředek. Dnes snad stojí za zmínku pouze její spasmolytický, protikřečový účinek, projevující se jednak v trávicí soustavě, ale i v tlumení epileptických křečí a při hysterii.

6. Drogu nepoužíváme v čajové formě vnitřně ani zevně. Jedinou použitelnou formou je tinktura, s dávkováním 10 až 15 kapek pro jednotlivou dávku. Při perorálním užití je třeba ji ihned hojně zapít nebo ještě lépe tinkturu nakapat do vody.

7. Bylinu nepodáváme přímo ani samostatně, ani ve směsích. Při sběru je nutná mimořádná opatrnost, především pro přítomnost do­tykových jedů, které leptají pokožku, zvláště pokud je ozářena slun­cem.

8. Uznáváme pouze dvě indikace použití bolševníku: Vnitřně, jako antiepileptikum, s dávkováním 2krát denně 10 až 15 kapek, při dobré snášenlivosti až 3krát denně 20 až 25 kapek, které vždy na­kapeme do vody nebo čaje a vypijeme. Kromě toho existují i někte­rá speciální použití, jež naleznete v odstavci 10). Po dobu léčby se nevystavujeme slunečnímu záření.

V některých případech se tinktura osvědčila při léčení lupénky: Neředěnou tinkturou štětečkem potíráme psoriatická ložiska, ob­vykle 4krát denně. Nepozorujeme-li zlepšení do 2 až 3 týdnů, nemá význam v léčebných pokusech pokračovat.

9. Použití v homeopatii by sice bylo možné, ale pro značnou nebez­pečnost byliny a poměrně nevýrazný efekt tinktur nedoporučujeme její výrobu.

l0. Tato bylina hrála ve starém lékařství velkou roli a hovoří o ní již Dioscorides.

V lidovém léčitelství měla vždy velký význam, protože budila pozornost svými účinky, i když mnohdy negativními. Přesto se ale zachovaly některé zvlášť účinné recepty.

Jako afrodisiakum je známý bolševníkový likér: Do láhve dáme 125 gramů nadrobno nakrájeného kořene a zalijeme dobrým čis­tým alkoholem. Pak necháme 2 týdny vyluhovat, při několikerém krátkém protřepání. Potom přecedíme a užíváme denně 1 až 2 od­livky před jídlem.

Dalším takovým přežívajícím návodem je recept proti otokům křečových žil. Dvacet gramů sušeného a nadrobno nakrájeného kořene se zalije půllitrem studené vody, ohřívá až do bodu varu a 15 minut vaří na mírném plameni. Potom se nechá 30 minut znovu vyluhovat a přecedí se. Odvar se používá pro obklady a kou­pání zmíněných otoků křečových žil.

Pálením bolševníku jsme s přáteli po roce 1968 vždy 21. srpna „uctívali ďábla" s přáním, ať co nejdříve bolševik padne. Což se stalo za 21 let...
 
Datum poslední aktualizace: 15. Srpna 2011